Peklo a trapně hořké chvilky

7. června 2006 v 1:05 | Nabarvené ptáče |  Z PTAČÍ PERSPEKTIVY
Někdy přináší práce v novinách i trapně hořké a smutné situace. Jedna se mi přihodila dneska. Zavinil jsem si ji sám, ale tím způsobem, že jsem naopak chtěl, aby vzniklo něco pozitivního a pěkného. Do redakce došel e-mail s prosbou o zveřejnění informací o nezvěstném sedmnáctiletém chlapci, po kterém se zhruba před dvěma týdny doslova slehla zem. Tu prosbu do redakce poslali chlapcovi rodiče. Mám nějaké známosti na pátracím oddělení policie (běžně s nimi spolupracujeme) a tak jsem tam hned zavolal, abych se přeptal na bližší podrobnosti o případu. Hned první informace byla úžasná: chlapec se v pondělí večer sám přihlásil policii a rodiče si ho poté odvezli. Pochopitelně jsem zjišťoval i podrobnosti o motivu chlapcova zmizení, i to kde se celou dobu skrýval a podobně. Informace od police ale pro mě nebyly v daný moment nejdůležitější. Jestliže se chlapec našel, chtěl jsem z toho vytěžit pěknou story se silným happyendem - takový pozitivní příběh. Pořád se říká, že novináře zajímají jen vraždy, krvavé události, špatné a negativní zprávy apod. a tady byla šance na něco pozitivního. Postavit jsem to chtěl na vyjádření rodičů. Čekal jsem, že řeknou, jak se nejdřív hrozně báli a jak jsou nyní šťastní apod. Možná jsem to ale úplně nedomyslel. Pro chlapcovu maminku, na kterou jsme měli kontakt a které jsem tudíž zavolal, byl strach o syna ještě hodně čerstvým zážitkem. Do telefonu se rozplakala, takřka zhroutila. Bylo znát, že ty dva týdny bez chlapce byly pro ní peklo. A mně bylo trapně. I to ale přináší tahle práce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama