Na Kouř nechci zapomenout

19. června 2006 v 0:25 | Nabarvené ptáče |  PODIVNĚJŠÍ NEŽ RÁJ
Nevím proč, ale dneska jsem si zničehonic vzpomněl na film Kouř. Je to podle mě dost nedoceněné a zapomenuté geniální dílko režiséra Tomáše Vorla z roku 1990. Je to jeden z nejlepších českých filmů a dle mého soudu úplně nejlepší film reflektující 80. léta u nás. Mohl bych tu o něm napsat hodně superlativ, ale myslím, že nejvýstižněji už někdo neznámý okomenmtoval Kouř na webu.
Napsal o něm: Někde jsem četl, že nemáme film, který by bilancoval s normalizací. A co Kouř? Tenhle jedinečný "muzikál", který ve zhuštěném prostředí jednoho industriálního komplexu nabízí refexi snad všech podstatných složek totality! Škoda, že tenhle Vorlův film tolik zapadl, protože mezi záplavou dementních kapitalistických satir to byl po všech stránkách dotažený projekt, který bez obtíží zpracoval normalizační morálku i estetiku a do filmového života účinně převedl poetiku divadla Sklep. Promiňte, ale vedle Kouře působí (prý) poselství Pupenda jako laciné pásmo humoru pro celou rodinu. Film, na který by se nemělo zapomínat. Film, který by se měl PŘIPOMÍNAT!
Naprostý souhlas.
S Kouřem mám spojenou jednu příhodu z dob studií.

Kouř kdysi promítal Kinematograf bratří Čadíků v Praze na Střeláku. Pozval jsem na to tehdy i holku, do které jsem byl šíleně poblázeněný. Doufal jsem, že to bude bezva rande. Ona přišla, ale pozdě, seděla nakonec úplně jinde než já (já si představoval, že se k sobě budeme tulit a držet se za ruce) a na konci se úplně vytratila. Zmizela rychle jako mizí kouř. Po filmu jsem jako bludný Holanďan asi hodinu brouzdal kolem Střeláku a hledal ji. Přál jsem si být ten večer aspoň chvilku s ní. Nevyšlo to, a tak se hezký zážitek z filmu mísil s tímhle velkým zklamáním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama