Jestli to náhodou nejsi ty

17. června 2006 v 20:39 | Nabarvené ptáče |  PÍŠE PTÁ CHE
Měl jsem toho nejhodnějšího dědečka na světě. Užili jsme toho spolu dost a dost, ačkoli jsme měli na sebe jen osm let. To, že jsme neměli víc, je jedna z největších ztrát mého života.
Jestli mám dědu s něčím spojeného, pak především s fotbalem. Byl to velký sportovní fanda. Byl u všech domácích zápasů českolipských fotbalistů a jezdil na většinu jejich zápasů venku. Na většinu z nich jsem jezdil s ním. Babička dědovi vždycky nakázala: "Chceš jít na fotbal? Dobře, ale vem si kluka s sebou!" Děda to bral. Na fotbale mě zaměstnával tím, že mě poslal pro pivo a nakázal mi, ať si koupím párek.
Díky dědovi jsem pak jako malej prcek vychutnával řadu dramatických utkání, které Lípa sváděla ve druhé lize i v poháru. V paměti mám pořád matnou vzpomínku na pohárový duel se Spartou, ve kterém byl slavný klub z Prahy lepší až na penalty. Vzpomínam jsi, jak jsem při nich vykřikoval jméno Františka Bobyho Zlámala, který tehdy za Lípu chytal.

Když skončila Vagónka účinkování ve druhé lize úplatkářskou aférou s týmem Poruby, bylo to už několik měsíců po dědečkově úmrtí. Celá rodina tehdy říkala: "Ještěže se toho děda nedožil."
Nynější mistrovství světa by si děda určitě užíval. Píšu to, protože zítra by mu bylo 87 let. Příští rok na jaře to bude už dvacet let, co nás opustil.
Pořád mi strašně moc chybíš, dědo. Někdy potkávám na ulici jiné dědečky, kteří mi tě trochu připomínají. Říkám si, jestli to náhodou nejsi ty, jestli ses na nás nepřišel podívat, jak tady válčíme. Říkám si, jestli bych tě vůbec poznal. Jsem z toho vždycky na rozpacích, protože každý z těch dědečků, co je potkávám, se na mě vždycky tak významně podívá. Pořád na tebe myslím, dědo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ada Ada | Web | 18. června 2006 v 18:24 | Reagovat

Taky mám podobné vzpomínky...na babičku geodetku - drsné stvoření, které ještě v třiapadesáti chodilo v kožené bundě. Byla bezvadná...Dnes by si patrně - mít na to peníze - pořídila Harley...:) Mám jisté tušení, kde teď je. Sedí někde na baru s Michalem Tučným, kterého měla moc ráda a má z našeho pinožení srandu.:) Byla to ženská, která mně naučila víc, než většina jiných lidí v mém životě. Taky mi moc chybí. Moc bych s ní kolikrát potřebovala mluvit...vím přesně, jak Ti je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama